Již týden ležíme v jeskyni. Okolo nás zuří sněhová bouře, není možno vycházet ven ani si přinést trochu dřeva na oheň. Naštěstí se nám podařilo před týdnem ulovit mamuta, takže máme ještě dost jídla. Přesto je nám ale velká zima a snažíme se šetřit naším dřevem. Oheň nám nesmí vyhasnout protože by se nám v těchto podmínkách již nemuselo podařit ho rozdělat. V dálce neustále slyšíme vytí vlků, ráno jsme našli v těsné blízkosti vchodu do jeskyně stopy šavlozubého tygra. Nyní, se sněhová vánice utišila,a na chvilku dokonce vysvitlo slunce této chvíle jsme využili ke sběru větví a menších stromků v blízkém lese. S sebou jsme si všichni vzali naše dlouhé nože vyrobené z pazourku. Pokoušíme se uřezat větve ze stromů a podříznout menší stromky. Můj nůž mi při řezání vyklouzl z ruky a spadl z menší skály. Našla jsem ho až po půlhodině hledání, byl od pádu po kamenech celý rozbitý na jeho ostří bylo dokonce několik velkých zubů. Přestože je můj nejlepší nůž zničen pokouším se sním ještě řezat, kupodivu se s ním větve odřezávají daleko lépe než předtím. Toto je můj první nástroj který ještě nevím jak se bude jmenovat ale jistě mi usnadní mnoho práce.